Sváteční nákup v časech pana Bajzy

... "Milý Hugo, čteme ve škole z knihy Karla Poláčka "Bylo nás pět" a máme napsat úkol o tom, co se nám nejvíc líbilo. Jenomže já tomu moc nerozumím..." stěžovala si Mařenka ... a protože jsem kamarád ... musím jí pomoci ... od toho konec konců kamarádi jsou ...

... chvíli jsem pátral ... a našel jsem možnost jak Mařence a nejen jí ukázat svět v časech dětství pana spisovatele ... a tak jsme jeli do Máslovic ...

... abych někoho neuvedl v omyl ... pan Karel Poláček nemá s městečkem Máslovice fakticky nic společného ... ale v těchto dnech tady mají velkou putovní výstavu "Koloniál pana Bajzy aneb historie obchodu a obchodování" ...

... a kde jinde mám Mařence vysvětlit, jaký byl vlastně svět v časech, kdy byl pan spisovatel malý kluk ... než právě tady ... jen připomínám, že Karel Poláček se narodil v roce 1892 ... a v době kdy se chodilo nakupovat k panu Bajzovi mu bylo asi tolik roků ... jako je Mařence ...

... takže tohle je milá Mařenko obchodník pan Bajza osobně ... a před více jak sto lety se v takovém Koloniálu nakupovalo téměř všechno, co jsi doma potřebovala ...

... třeba zelí ze sudu nebo z hrnce zeláku, brambory, mouka, cukr v homolích, sůl, droždí, ale také provázek, kolíčky na prádlo ... vlastně to bylo takové "Smíšené zboží..." a to už Mařenka zná ...

... jenže takový obchůdek voněl třeba i po čerstvé pražené kávě nebo nějakém koření, každá věc měla svoje místo a často byla za zády pana obchodníka skříň se šuplaty ... trochu jako mají dneska v lékárnách ... no bylo to lepší než dnešní nakupování ... s panem prodavačem sis u nákupu popovídala a přinesla jsi domů, co jsi potřebovala ... a někdy i něco navíc ...

... no jestlipak uhodneš, co všechno měl pan Bajza uložené v šuplíčkách a balené ve voňavých pytlíčkách? ... když ano ... vezmu Tě nakonec do cukrárny ...

... účty se psávaly na papírek a nebo se počítalo na takovéto pokladně ... nepotřebovala elektriku, dalo se zatočit klikou ... a už se to počítalo ... měla tlačítka na stovky, desítky, koruny a haléře ...

... pro hodně věcí chodil Karel Poláček jako malý kluk s rodiči nebo s babičkou na trh ... dalo se tam koupit čerstvé ovoce, zelenina, někdy i slepice, kuřata ...

... nebo třeba i vykrmená husa na sváteční stůl ... ale trhy se už zase dneska obnovují ... takže nakupování na trhu Mařenka umí popsat a ví jak na to ...

... pro maso, salám a buřta se musí k řezníkovi ... tohle je řeznický mistr Čtverák osobně ... a já jsem si půjčil něco na ukázku ... kdopak ví, co mám na klíně?

... kdo poznal plničku jitrnic a klobás, které se dneska říká "řeznická narážečka" má brumbodík ... a hned tady mám další hádanku ...

... hejbej nosem ... hádej co jsem? ... ptá se Mařenky tohle udělátko ... ano správně ... tohle je držák na opravdivou šunkovou kýtu ... aby se z ní daly odkrajovat tenké plátky ...

... k časům dávno minulým patří také nákup v klasické trafice ... koupíte tu hlavně noviny ... nějaký časopis a především sirky, tabák a cigára, špičky na cigarety nebo doutníky ... kouření je škodlivé ... ale ještě nedávno bylo kouření záležitostí módy ...

... obchodníci před sto lety ... stejně jako dnes potřebovali reklamu ... a tak výrobce pracích prostředků vymyslel jednoduchou stolní hru ... zařadil do vtipných úkolů i názvy svých výrobků ... a bylo to ... hráli jsme si s Mařenkou skoro půl hodiny ... než jsme vše přečetli a splnili všechny úkoly ...

... ještě zajímavější bylo pexeso ... výrobky jak vypadaly tehdy ... a jak vypadají dnes ... Mařenka neznala cukrovou homoli ... musím to napravit a za homolí ji vzít ... viz reportáž: http://hugonacestach.info/reportaz/426/

... "Víš co se mi líbí Hugo? To jak jsou všichni elegantně oblečeni." ... taky by se mi to líbilo ... a tak jsme vzal Mařenku do krejčovského salonu strýce Vařeky ...

... a musel jsem uznat ... že Mařenka má pravdu ... dnešní uspěchané době chybí elegance ... a šmrnc ...

... slíbil jsem cukrářství ... tak jsme tu ... vítá nás osobně pan cukrář Svoboda ... a voní to tu přímo nebesky ... sladkými špalky, lékořicí, máslem a mandlemi ...

... Mařenka už ví ... jak se nakupovalo a trochu žilo v časech, kdy byl pan spisovatel Poláček malý kluk ... a já vám povím ... že tahle úžasná putovní výstava stojí za návštěvu ... brum ...