Po Barunčiných cestičkách 4

... opustili jsme místo Barunčina dětství a jsme v Červeném Kostelci ... tady prožila paní spisovatelka Božena Němcová 8 měsíců svého novomanželského života ... a moc hezky na zdejší lidi i na městečko vzpomíná ... ta budova je zdejší radnice postavená v novobarokním slohu ... kdysi tu bývala rychta ...

... Červený Kostelec leží v malebném východním podhůří Krkonoš uprostřed regionu Náchodsko–Trutnovsko ... první zmínka o tehdejším Kostelci se přesně objevila 22. srpna 1362 ... v konfirmační knize pražské diecéze. Přesně se v této knize píše o ustanovení faráře Heřmana na kostelecké faře patronem kostela červenohorským panem Mikulášem Písklem ... dominantou města je Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století ... časem vyhořel a v polovině 18.století byl přestavěn stavitelem Františkem Kermeem ... jak se píše v moudrých knihách, tento stavitel úzce spolupracoval s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem ... dnes má kostel barokní podobu ...

... městečko je plné tajemných uliček a romantických zákoutí ... ta lákají k procházkám ...

... a hlavně je zde domek Boženy Němcové ... místo, kde paní spisovatelka skutečně žila ... dnes je tu muzeum ... tak hurá dovnitř ...

... dýchá to tu duchovnem ... bydlením v časech minulých ... Němcovi tu žili od měsíce září 1837 do dubna 1838 ... a třeba se v tomhle zrcadle krásná paní opravdu vzhlížela ...

... že bydlení v těch časech bylo praktické dokazuje i tenhle rohový příborník s krásnými malbami ... a za rohem je výstava o Červeném Kostelci v proměnách času ...

... a po schodech se jde nahoru do světničky ... všimněte si těch hnědých trámů za mnou ... to je ukázka řemeslné dovednosti našich předků ...

... potichu a s úctou prošel jsem byt ... pohladil stůl u kterého paní Božena Němcová psala ... ale fotoaparát zůstal v kapse ... jen jsem požádal paní průvodkyni ... a opatrně jsem se usadil na posteli ... a vnímal tu krásno ... neviditelné a přece všude kolem ... tuším ... že se tomu říká genius loci ... duch místa ...

... a pak přišel čas jít domů ... moc se mi nechtělo ... vím, že tady byla Božena Němcová spokojená a moc šťastná ... však o tom také psala ve své povídce Chudí lidé ...

... a tady je něco informací o domku Boženy Němcové ... jak jsou přímo na místě shrnuty do stručné tabulky ...

... a je čas jít dál ... příště se vrátíme po Barunčiných stopách do České Skalice ...