Po stopách Julie W. Mezerové do Úpice

... když venku konečně prší ... zaleze zvídavý badatel do muzea ... a ne ledajakého ... jsem v Úpici ... kde městské muzeum a galerie nesou jméno Julie W. Mezerové ... kdo byla tato dáma? ...

... paní ředitelka mi mezi obrazy této slavné malířky vysvětluje: "Byla to především úpická rodačka, narodila se tady v městečku v roce 1893 ... byla vystudovaná malířka a paní učitelka kreslení ... a celým jménem, které používala se jmenovala Julie Winterová Mezerová ...

... maminka Julie pocházela ze slavného rodu úpických perníkářů ... Prouzových ... Kristiánu Prouzovi dokonce píše Karel Čapek ve svých Anglických listech ... a tatínek František Winter byl z nedalekého Stárkova a pracoval jako textilní úředník ...

... dceru jejíž nadání bylo nesporné poslali rodiče na studia ... nejprve na Dívčí Lyceum v Hradci Králové ...

... nadané dívce bylo umožněno studovat i dál ... a to v Praze ... na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa Schussera ... kde v roce 1914 složila státní zkoušku pro učitele kreslení na tehdejších dívčích středních školách ...

... pět let opravdu učila a v roce 1919 se provdala za významného architekta Aloise Mezeru ... tak vstoupila i do společenského života ... roku 1921 stála u zrodu českého Kruhu výtvarných umělkyň ... kde pracovala aktivně až do roku 1953 ...

... láskou paní malířky se stala Paříž ... kam přijela poprvé v roce 1923 a pak zde pravidelně vystavovala ... získala svými díly mnohem větší uznání než v Československu ...

... na Wikipedii se o tomto uměleckém období Julie W. Mezerové píše: "Stala se členkou Salonu des Indépendants, Salonu des Tuileries, Femmes Artistes a dalších uměleckých skupin a roku 1930 měla svou první samostatnou výstavu v Paříži.[1] Roku 1935 se zúčastnila výstavy českého malířství v Galerii Jeu de Paume, kde se kromě v Paříži usazených malířů - O. Kubína, G. Karse, J. Mezerové a F. Kupky přestavili především Josef Šíma, Josef Čapek, Jan Zrzavý, Rudolf Kremlička, Václav Špála, Emil Filla a Karel Dvořák. Kromě Paříže vystavovala ve Vídni, Nice, Moskvě, Bělehradě, Záhřebu, Sofii a Buenos Aires, podnikla studijní cesty po Německu, Itálii, Jugoslávii, Španělsku, Francii, Belgii a Finsku...."

... pak přišla II.světoví válka ... po ní komunistická totalita ... paní malířka ztratila možnost cestovat ... vrátila se sem do kraje ... a doslova ho malířsky objevila pro další generace ...

... byla to činorodá žena ... nad fotografií z jejich rodinného alba mi paní ředitelka vypráví ... že když o jejích osudech mluví s místními, kteří si ji pamatují ... nevěřícně vrtí hlavou ... Paříž? ... ale vždyť to přece naše paní malířka ...

... a je večer ... prožil jsme v Úpickém muzeu krásný den ... slupnu něco malého na zub ... a půjdu přemýšlet ... a nechám si zdát třeba o Paříži ...