Vánoční čas je v každém z nás

... je Štědrý den ... a já vás zvu proti proudu času podívat se na to, jak probíhaly přípravy na Vánoce a na samém ocásku věku osmnáctého, ve století devatenáctém a na samém začátku století minulého ... jsem ve skanzenu v Přerově nad Labem ...

... a začneme u Betléma ... letos slavíme 800 let od chvíle ... kdy svatý František z Assisi zpodobnil spolu s lidmi dobrém vůle první scénu narození Ježíška ... i tenkrát stál Betlém venku před kostelem ... a když se v duchu přeneseme do roku 1223 ... uslyšíme někde v duši zvonek ... který zvoní aby nám dal na vědomí, že se nám narodil Ježíšek ...

... postupně si vyobrazení svaté rodiny našlo cestu do kostelů ... až v době vlády císaře Josefa II. ... který Betlémy v kostelech a u kostelů zakázal ... si je lidé začali stavět ve svých příbytcích ... a tak se na území Rakouska - Uherska zrodil světový fenomén .- podomácká výroba Betlémů- betlémářství ...

... na svátky se každý snažil ... aby bylo jídlo bohatší ... z obřadního pečiva ve tvaru sluníček se v našich krajích během staletí vyvinulo světově ojedinělé pečení vánočního cukroví ... a recepty na ty nej kousky se dědí z generace na generaci ...

... nevím ... kde se vzalo dvanáct, devět či sedm druhů cukroví, které musí být na stole ... peklo se to, co mají rodiny rády a z toho, co bylo napěstováno na panství nebo v kraji ... přidávalo se trochu cizokrajných koření ... a bylo to něco maličko navíc ... pro sváteční pocit ...

... na Štědrý den měly hospodyně fůru práce ... zadělávalo se na vánočky ... ty se do dob nedávno minulých pékávaly ze třinácti pramenů ... jako je třináct lunárních měsíců v roce ...

... někde se vařilo na kuchyňských kamnech ... na mnoha zámcích a v chalupách až do první poloviny dvacátého století vařilo v černé kuchyni ... a co bývalo v kotlíku, v hrnci či na pekáči? ...

... to co hospodářství dalo ... houbová nebo hrachová polévka ... někde zelňačka nebo kyselice ... pokrmy z hub, krup, krupice, vajec ... krupoto - tedy jídlo z krup, kořenové zeleniny a sádla, houbový Kuba nebo houbovník ... na ten je recept tady: https://hugonacestach.info/reportaz/254.....

... nikdy nesměl na Štědrovečerním stole chybět chleba ... mazal se máslem, medem a česnekem ... někde ho přikusovali k houbovníku ... a med se dával na vánoční oplatky ...

... až do roku 1918 byste ryby v podobě řízků a bramborový salát hledali na slavnostním jídelníčku marně ... ryby bývali pečené, vařené, mnohdy se jedla i vařená zvěřina ... podle toho, na co kdo měl ... znám místa, kde se do dnes na Boží hod vaří hřibkovo-smetanová omáčka, dělají se k ní chlebové nebo jahelné placky a také vařené králičí nebo zaječí maso ...

... lidé si vždycky v tento čas zdobili obydlí jmelím ... a než se do domácností nastěhoval vánoční stromeček ... potkali byste na zámku i v podzámčí vrkoče ... zahrádky ... které se tvořily ze zelených ratolestí, sušeného ovoce a jablíček ...

... o svátcích chodívali koledníci ... dostávali vánočku, jablíčka, oříšky, sušené ovoce a nebo něco dobrého k pití darů panství či hospodářství ... později i hospodyně speciálně pro koledníky pekly a nebo jim koupili něco na přilepšenou ...

... Vánoce nikdy nebyly o hromadách dárků ... ale o setkání rodin, společně stráveném čase, drobnostech co potěší ... a o naději ... z lásky rodiny či přítel ... společného setkání ... prožitého času ... se rozsvěcí plamínek naděje v našich duších ...

... tak já jedu dál ... čeká mě krásný Štědrý večer ... a vám všem přeju, abyste našli světlo ve svém nitru ... ten plamínek dobra, lásky, naděje ... a neste si ho sebou i do dní příštích ... protože bílé Vánoce nejsou o sněhu ... ale právě o tom světle v nás ... brum ...