Za dědečkem Josífkem do Dvora Králové

... "Milý Hugo, jak tak koukám, jsi v okolí Dvora Králové. Udělej pro mě něco. Navštiv Domov seniorů a pozdravuj ode mě mého letitého přítele Josífka. Pusu posílá prateta Henrieta." ... dočetl jsem dopis od pratety a vydal jsem se splnit její přání ...

... pro návštěvy je tady připravený krásný pokoj ... taková povídána ... tam jsme se s dědouškem přivítali ... já jsem vyřídil ... co jsem měl a vydali jsme se na procházku po domově ...

... dědeček Josífek mě zavedl do rehabilitačního centra ... povídali jsme si o tom ... jak je důležité a to prosím v každém věku ... být fit na těle i na duchu ...

... a samozřejmě dohlédl ... abych si také trochu zacvičil ...

... prohlédl jsem si i jídelnu a pak mne čekala práce ... můj projekt Hugo na cestách ... je tady přece pro to, aby rozdával radost ...

... čekala mě beseda s částí zdejších obyvatel o mém projektu ...o cestách i překážkách, které život občas přináší do plánů, a to nejen cestovatelských ...

... na oplátku jsem se dozvěděl ... že ve zdejším domově žije 80 obyvatel ... a je zde stálá služba zdravotníků a pečovatelů ... 24 hodin denně ...

... a že jsou zdejší obyvatelé aktivní ... o tom jsme se přesvědčil na vlastní kožíšek i hlavu ... jejich kroužek "Chytré hlavičky" ve znalostech z literatury či dějin strčí do kapsy nejednoho školáka ...

... symbolem zdejšího domova je tenhle strom života ... může kolem něj protékat i voda ... ale z důvodů mnoha ... je vodoteč vypnuta ...

... a jsem zase zpátky v návštěvním pokoji u dědečka ... my si tady s Josífkem budeme ještě chvíli povídat ... o tom jaký byl svět ... když on byl tenkrát kluk ... tak brum ...