Jak jsem vystoupal na Křížovou horu

... jsem v Jiřetíně pod Jedlovou ... na hranicích se Saskem (SRN) ... v nejsevernější části České republiky ...

... obec byla založena v roce 1548 tehdejším majitelem panství Georgem ze Schleinitz ... bylo tady objeveno stříbro ... přesněji stříbrná ruda ...

... první horníci ale začali dolovat v těchto místech ještě dříve ... jak vyprávějí písemné prameny ... štola sv.Kryštofa byla otevřena už v roce 1539 ...

... první horníci ale začali dolovat v těchto místech ještě dříve ... jak vyprávějí písemné prameny ... štola sv.Kryštofa byla otevřena už v roce 1539 ...

... podle encyklopedií je Křížová hora 563 m vysoká a v 18.století se stala poutním místem ... to je poněkud strohé ...

... ve starých legendách se hovoří o řece života protékající pod touto horou ...

... a legenda z 18.století mluví o sedmi bratřích z protestantské rodiny Donthů ... kteří odtud z osady odešli ... v noci se jim ale zjevil Kristus na kříži ... nejmladší z bratří se vrátil ...

... byl nemocný na nohy ... nechal v těchto místech postavit dřevěný kříž a poté se tady modlil ... zcela se uzdravil ... a zpráva o jeho uzdravení se rozlétla do okolí ... to bylo v první třetině 17.století ...

... o stavbu Křížové cesty se zasloužil pater Gottfried Liessner ... ten nechal na vrchu postavit kapli s křížovou cestou ... jedenáct zastavení ve stavebním stylu rokoko ... dále kaple Povýšení sv.Kříže (12. a 13. zastavení) a kaple božího hrobu (14. zastavení) ...

... součástí Křížové cesty je také Getsemanská zahrada ... jsou tu sochy tří spících apoštolů Petra, Jakuba, Jana a modlícího se Ježíše ...

... pomaličku se nesu nahoru do kopce ... poslouchám včelí koncert v korunách rozkvetlých lip ...

... přemýšlím o světě ... o lidech ... o tom proč je mezi lidmi tolik závisti a zloby ...

... a s pokorou přijímám zvláštní klid těchto míst ... stačí zavřít oči a naslouchat ... já slyším šumění řeky života ...

... pozor ... v těchto místech se nesmí spěchat ... je tu čas na zastavení ... rozjímání a uzdravení ... a tohle zázračné místo samo vám poví ... kdy je čas odejít ...

... a můžete si vybrat ... kudy povedou dál vaše kroky ...

... já se ovšem pomalu vracím zpět do Jiřetína ... opravdu pomalu ...co tlapka tlapku mine ...

... a jsem moc rád ... že se na cestu nahoru i dolů našla dobrá duše ... která mě poponesla ...

... pro dnešek se loučím ... dlouho budu na tuhle cestu a toto zvláštní místo myslet ... a kdykoliv si vzpomenu ... určitě uslyším šumění řeky života ...